Anna Hüttnerová

Po dostudování učitelského ústavu nastoupila Anna Hüttnerová do školy v Táboře. Po přestěhování do Malenic začala učit v Bohumilicích. Po několika letech nastoupila na jednotřídku v Setěchovicích, poté krátce působila v Zálezlech. Svou aktivní učitelskou dráhu zakončila jako ředitelka ve škole v Malenicích, kde působila od školního roku 1954–1955. Dne 28. března 1964 byla jmenována „Zasloužilou učitelkou za působení na venkově“.

V důchodu, do kterého odešla v roce 1968, vypomáhala ve škole ve Čkyni. Celý život se neúnavně věnovala práci s dětmi a mládeží a to i ve svém volném čase. Aktivně se zúčastňovala přípravy kulturních, sportovních i ostatních akcí v obci i mimo obec. Vedla Sokol, různé kroužky a velkou radost prožívala při práci s místními ochotníky při přípravě nejen jednoduchých, ale i náročných divadelních představení, která vždy sklidila velký úspěch. Ráda cestovala, milovala hory a přírodu. Zajímala se o historii, kulturu i umění. Využila každé příležitosti navštívit divadlo nebo výstavu. Hodně četla, aby z knih načerpala nové zajímavosti a informace. Cestopisy jí umožňovaly poznat i místa, která neměla možnost osobně navštívit.

Její velkou zálibou byly kytičky, zahrádka kvetla od jara do podzimu a v zimě v květenství pokračovaly pokojové květiny. V neposlední řadě ji zajímalo a nebylo jí lhostejné veškeré dění a lidské osudy v jejím okolí. Byla pracovitá, odpovědně a svědomitě přistupovala ke všemu, co dělala. Byla velmi vnímavá a obětavě pomáhala všude tam, kde bylo její pomoci nebo rady třeba, přitom vždy zůstávala skromně v ústraní.