Myslivecký spolek Volyňka Malenice

Datum vzniku: 31. 7. 1992
Právní forma: spolek
Hlavní činnost: výkon práva myslivosti

Trochu z historie

Vznik prvního mysliveckého sdružení se datuje v roce 1950. V roce 1957 bylo po tragické události zrušeno a rozpuštěno. Honitba pa přešla do nájmu a správy Lesnické mistrovské školy ve Vimperku. Péči o zvěř a výkon práva myslivosti prováděli studenti této školy až do roku 1963. V tomto roce po změně zákona o myslivosti vzniklo Myslivecké sdružení Malenice. Už tehdy se hospodařilo na katastru obce Malenice zhruba ve stejné výměře jako v současnosti (cca 960 ha). V roce 1980 došlo pod tlakem tehdejších okresních orgánů ke sloučení mysliveckých sdružení Malenice, Volyně a Nišovice do jedné honitby, o výměře cca 3600 ha. Sdružení mělo název Myslivecké sdružení Volyně. Tento stav trval až do roku 1991. V této sloučené podobě však maleničtí myslivci nebyli spokojeni. Sdružení mělo tehdy asi 54 členů a docházelo k častým neshodám. Proto v roce 1990 velmi uvítali možnost podat si  žádost o ustanovení samostatného sdružení a získání vlastní honitby. Této žádosti bylo vyhověno a tak se znovu po 11 letech maleničtí myslivci osamostatnili.

Současnost

Dne 17. února 1991 začíná činnost současného Mysliveckého spolku Volyňka Malenice. Dne 1. dubna 1993 byla uzavřena první nájemní smlouva s honebním společenstvem o pronájmu honitby na dobu 10 let. Stávající smlouva byla uzavřena do roku 2023. Dnes má sdružení 15 členů. Myslivecké sdružení již od svého vzniku významně přispívalo ke kulturní a osvětové činnosti v obci.

V roce 1968 organizovalo první hubertskou zábavu. Již tehdy pojali myslivci přípravy velmi pečlivě a kromě hudby a tance zařadili do programu mysliveckou tombolu, gastronomické myslivecké speciality a nechali namalovat obrazy sv. Huberta a dalších mysliveckých motivů pro výzdobu sálu. Některé z těchto obrazů používáme k výzdobě ještě dnes. Hubertské zábavy se staly tradicí a jsou významnou kulturní událostí dodnes.

Zvěř

V 60. letech byla hojně zastoupena zvěř drobná (zajíc, bažant), méně už zvěř spárkatá (srnčí) a černá zvěř téměř vůbec (prase). Na začátku 70. let byl plán lovu drobné zvěře na sezónu cca 300 zajíců a 300 bažantů. Ale už v roce 1973 byly tyto stavy vlivem intenzivní zemědělské výroby a chemizace tak nízké, že se musel silně omezit lov. Muselo se přistoupit k umělému odchovu bažantů a následnému vypouštění do volné přírody. Stavy srnčí zvěře se naopak zvyšovaly a zůstaly až dodnes na stejné a pro honitbu vyhovující úrovni. V 90. letech došlo k velkému úbytku drobné zvěře a to do takové míry, že byl zcela zastaven její lov. Naopak došlo k markantnímu nárůstu škodné zvěře, zejména lišek, kterých lovíme každý rok 30–50 kusů. Pro srovnání, v roce 1973 to byly pouhé 3 lišky. V roce 2005 jsme vybudovali 3 umělé nory k odchytu lišek, které se nám velmi osvědčili. Dále došlo i k nárůstu černé zvěře, která nám dnes páchá značné škody na zemědělských pozemcích. V posledních letech se věnujeme zejména odstřelu této černé zvěře a k tomu účelu budujeme nová myslivecká zařízení.

IČO: 75049201
DIČ: CZ61503375

Kontakty

Jan Kotous, předseda spolku, tel.: 723 635 399
Hubert Faber, myslivecký hospodář, tel.: 736 672 087